Výzva FITESu ruskému generálnímu prokurátorovi v případu Olega Sencova

Výkoný výbor Filmového a televizního svazu FITES se vrátil k případu vězněného reřiséra Olega Sencova a v dopisu ruskému generálnímu prokurátorovi se snaží upozornit, že na toto ruské bezpráví stále nezapomínáme. Přiznejme si ovšem, že psát ruské generální prokuratuře má nejspíš stejný smysl, jak jít s mečem proti vetrným mlýnům.

>> Dopis ruskému generálnímu prokurátorovi (PDF)

Historie případu
Oleg Sencov je jedním ze čtyř ukrajinských občanů obviněných ze spáchání teroristických činů, kteří byli odvlečeni z Krymu a jsou drženi v moskevské vyšetřovací věznici Lefortovo. Předpokládá se, že mu byl až do 27. a 28. května, po čtyři dny po jeho převozu do Moskvy, odepřen přístup k ruským právníkům, což je v rozporu s mezinárodními normami na spravedlivé soudní řízení a ruským právem. Ve věznici Lefortovo jsou omezeny prostory pro právníky. Ukrajinští aktivisté za lidská práva uvedli, že jeho právníci byli nuceni čekat 26. května ve frontě od deváté hodiny ranní do páté odpolední, aby mohli spatřit svého klienta následující den, tedy 27. května 2014.

30. května 2014 FSB na svých internetových stránkách oznámila, že byl Oleg Sencov zadržen pro podezření z teroristických aktivit, organizaci teroristické skupiny a nedovolené používání střelných zbraní.

Žádost o setkání s ukrajinským konzulem, kterou Oleg Sencov podal, byla prozatím zamítnuta. V současné době je mu umožněno komunikovat s právními zástupci.

Právní zástupce, se kterým Oleg Sencov spolupracuje, poskytl 11. června Skype rozhovor organizátorům Mezinárodního filmového festivalu v Oděse, kde popsal, jak FSB s jeho klientem jedná. Donucovací prostředkem k přiznání k teroristickým činům bylo mučení i další týrání: „Tři hodiny se z něj snažili vymlátit přiznání. Bili ho po zádech, po nohou.“ Kromě jiného informoval právník i o tom, že mu vyhrožovali znásilněním bezprostředně poté, kdy mu sundali kalhoty.

http://www.amnesty.cz/pripady/pripad/ukrajina-oleg-sencov

Pozadí případu
Na konci února obklíčili ozbrojení útočníci strategické budovy v hlavním městě Krymu, Simferopolu. Dne 6. března hlasoval krymský parlament o připojení se k Ruské federaci a vyhlásil referendum na 16. března. Podle oficiálních výsledků podpořilo připojení k Ruské federaci 97% obyvatelstva, mnoho Ukrajinců a Tatarů ale referendum bojkotovalo. Dne 18. března podepsal ruský prezident Putin smlouvu, a dovršil anexi Krymského poloostrova. Následně začaly na Krymu platit ruské zákony. Koncem dubna bylo ukrajinským právníkům provozujícím na Krymu praxi nařízeno, aby se rekvalifikovali a začali pracovat podle ruského práva.

Podle mezinárodního práva se za okupaci považuje situace, v níž jeden stát převezme bez souhlasu zúčastněného státu faktickou kontrolu nad územím, na které nemá suverénní nárok. Tato situace na Krymu nastala a Amnesty International proto považuje Krymský poloostrov za okupované území.

Dne 27. března přijalo Valné shromáždění OSN rezoluci, kterou vyzvalo všechny státy a mezinárodní organizace, aby "neuznaly žádnou změnu statutu Krymské autonomní republiky a města Sevastopol v důsledku výše zmíněného referenda a zdržely se jakékoli formy činů nebo chování, které by mohlo být interpretováno jako uznání takového pozměněného statutu."

Čtvrtá ženevská konvence týkající se ochrany civilního obyvatelstva v době války uvádí jako obecné pravidlo, že trestní zákony okupovaného území zůstávají v platnosti (Článek 64) a zakazuje nucené přesuny nebo deportace chráněných osob z okupovaného území (Článek 49).

 

No Comments Yet.

Leave a comment

You must be Logged in to post a comment.